me
fl
povidky
jednorazovky
filmy a tdEvery time you have the first person through a door that has been closed before, it makes that much easier for people behind.

For you

11. června 2010 v 20:31 | Lexie |  Jednorázovky
Je tu jedna jednorázovka, kterou jsem napsala už před nějakou dobou. Vlastně jsem neměla vůbec plánu ji uveřejnit, protože je moc depresivní. Tedy aspoň pro mě. Četla jsem ji dvakrát a víckrát už asi nebudu. Připomíná mi období, kdy jsem ji psala. Když jsem ji začala psát, tak to byla jen snůška blábolů, a to pořád je, ale potom jsem se rozhodla tomu dát nějaký směr, a tak mi z toho vznikla kraťoučká jednorázovka, kterou jsem nemohla pojmenovat jinak než 'For you'. Není tím úplně myšleno jako pro vás - čtenáře, spíš je ten text sám os osbě sdělením pro někoho. Pro koho? To se dozvíte na konci. Neni to žádná sláva a dostala jsem chuť ji uveřejnit asi jen proto, že jsem přepisovala tu Bonbooonkovu, která se nepochybně brzy objeví na jejím blogu (nemá word). No zkrátka - čtěte, jestli chcete.
Upozornění: Je to absolutně nelogické.
Upozornění2: Úvaha je slohový útvar, který my vyloženě nejde a tohle je něco jako úvaha, takže nato prosím berte ohledy.
for you


Představte si, že padáte. Vítr vám sviští kolem uší, v žilách pulzuje andrenalin a vy máte strach, kam dopadnete. Třeba víte, že pod vámi je taková ta velká, vysoká, měkká žíněnka, ale přesto tam ten pocit nejistoty je. Co teprve, když padáte do vody. Máte pocit, že vynořit se už nedokážete, že se budete zoufale snažit kopat nohama i rukama a nic naplat. Voda, ať už studená či teplá, vás dočista pohltí. Bude se vám řinout do plic a začnete se dusit. Nebo padáte na pevnou zem. I kdyby jen z malé výšky, přesto máte nevysvětlitelný strach. Co to vlastně je ten strach? Něco co dokážeme potlačit? Ne, to jistě ne. Strach z takovýhle věcí má každý. Záleží na tom, jaké má člověk sebeovládání. Jak dokáže manipulovat se svou myslí a tělem. Nikdy ho ale nedokážete potlačit. Dokážete ho v sobě skrýt a nedat nic najevo okolí, ale potlačit nejde. K čemu tahle nesmyslná úvaha? Na to se určitě ptáte celou dobu, co to tady vyprávím. Chápejte, padat nemusíte jen fyzicky. To ale určitě všichni víte. Když se řekne, že je člověk na dně, neznamená to, že leží na dně oceánu nebo bazénu či malého zahradního rybníčku. Jistě, to už víte. Padat duševně je horší než jakékoliv padání fyzické. Mučí vás to, trápíte se, ale sami. Vždycky jste sami. Můžete mít kamarádku, které říkáte všechno, ale na tu největší bolest jste vždycky sami. Z takového pádu se těžko vyhrabete zpátky na hladinu. Většinou už zůstanete na dně, a pokud se neutopíte, tak se jednou dokážete sebrat, pokrčit nohy, odrazit se a vyplavat zpátky na hladinu. Nadechnete se čerstvého vzduchu, vylezete z té vody, která už se na vás bude celý život lepit a nikdy nesleze úplně, ale budete volní. Plni pocitu, že jste to dokázali a znovu se odrazili.
Nevím v jaké fázi jsem já. Můj manžel mě opustil. Bez vysvětlení či dopisu požádal o rozvod. Děti zemřely v bitvě, která se nikdy neměla stát a v kamarádovi, který ztratil ženu a děti v té samé bitvě, jsem našla něco víc. Nevím kolik víc, ale jsem díky němu schopná ve vodě přešlapovat. Sice jsem pod vodou, ale ne na dně. A budu doufat, že se tam nikdy nedostanu. Budu statečná a budu se ze všech sil snažit udržet na tom samém místě. Možná se jednou budu snažit víc, pořádně kopnu a budu moct opět svobodně dýchat. Přítel se utápí ve stejné bolesti, ale on si toho prožil už hodně. Dokonce tolik moc, že se možná už po roce dokáže znovu nadechnout a překoná další překážku, kterou mu život nastavil. Já tak silná nejsem. Lidi si myslí opak. I on mi věří, ale já sobě ne. Už jsem se sama sobě ztratila. Moje srdce patří jen jemu. Už mu neodpustím, ale pokud mi bude chtít svůj odchod vysvětlit a ospravedlnit se, ráda ho vyslechnu.
Nevím, proč jsem čekala, že s výhrou té staré bitvy se všechno vrátí zpět do normálu a já budu žít spokojený život. Jakmile se tam objevila jeho dcera bylo jasné, že budou problémy. Všichni se jí snažili mírnit a dohlížet na ni. Jak moc doufali v to, že v ní ducha jejího otce popřou. Byla to marná snaha. Jakmile se dostala do Zmijozelu, bylo vše jasné. Čtyři roky se jejich snaha vyplatila a já už začala být bláhové naděje. K ničemu. Je vidět, že je dcerou svého otce. Nenávidím tě, Adrianne Raddleová! Proč to ale píšu. Už to nemá význam. Ona je pryč, stejně jako moje děti a manžel. K čemu vlastně celý tenhle…výlev pocitů, pokud se to tak dá nazvat. Celý směřuje jen k jedné myšlence.
Miluji tě Ronalde, stejně moc, jako vás Rose a Hugo! Nikdy nezapomenu!
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Oblíbená vedlejší postava z Jiné reality?

Ian Sommers 63.6% (14)
Tracy Lairová 13.6% (3)
Joan Gabeová 9.1% (2)
KLiSny 4.5% (1)
Sebastian Brylock 0% (0)
Anabell Lestrange 9.1% (2)
někdo jiný 0% (0)

Komentáře

1 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 11. června 2010 v 22:35 | Reagovat

Skvělá

2 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 11. června 2010 v 22:35 | Reagovat

Nemáš zač

3 Betty Betty | E-mail | 14. června 2010 v 14:49 | Reagovat

úžasná, promiň, že jsem nenapsala komentář dřív, nějak jsem to nestíhala. A pak že ti nejdou jednorázovky

4 Nel-ly Nel-ly | Web | 15. června 2010 v 17:30 | Reagovat

Ach bože, já si to na začátku doopravy představila a pak... čím dál lepší, řekla bych, že kvalitní jednorázovky jsou určitě jeden z tvých oborů ;-)
jen mám jednu připomínku, jestli můžu :D, nějak mě ke konci seklo  do očí slovo "kamarád" moc se mi to do věty s mrtvými dětmi a manželem nehodilo... třeba přítel, známý nebo tak... Ale zas na to, že vím, že nejsi nijak zvlášť stará, je to skvělá práce a vžívání se do věku postav - na to máš dost času (jen my starší a opozdilí s tím musíme tak aktivně bojovat hned od začátku, i když se nám to nedaří)

5 Lexie Lexie | Web | 15. června 2010 v 18:22 | Reagovat

[4]: Ježiš, děkuju moc. To jsem vážně nečekala.
A k tomu kamarádovi - mě to taky přišlo divný, když jsem to na ten blog dala a ještě jednou si to přečetla, ale už se mu to nějak nechtělo opravovat:D

6 Lily Lily | Web | 2. ledna 2011 v 22:23 | Reagovat

Byla to vážně povedená jednorázovka, už předem jsem tušila o koho jde. Abych se přiznala nepřišla mi až tak depresivní jak jsi psala...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama