me
fl
povidky
jednorazovky
filmy a tdEvery time you have the first person through a door that has been closed before, it makes that much easier for people behind.

Zdá se to být neuvěřitelné

3. května 2010 v 19:44 | Lexie |  Co mě napadne
No dobře, pro vás asi ne. Pravděpodobně jste prožili jen další dlouhý týden plný učení  adomácích úkolů, ale neuvěříte, jaký to byl divný pocit, když jsem zahlédla český nápis z okénka autobusu. Musím říct, že jsem nadšená, i když je tu i několik věcí které mě zklamaly, ale o nich moc mluvit nebudu. Dobře, možná o jedné. Přece jen jsem čekala, že tu nějaký komentář u kapitol najdu, ale budiž. Když nechcete komentovat, nekomentujte. Mě už je to jedno. Skotsko byla úžasné, fascinující a nevím co ještě. Viděla jsem téměř všechny místa, kde se natáčel Harry Potter a zjistila jsem, že hrad je do vřesoviště Glencoe zasazen počítačově. Edinburgh mě okouzlil a nechyběl ani záchvat smíchu, když na sebe Bonbooonek vylil(a) jogurt a myla si džíny u takového bazénu, či co to bylo, hned vedle parlamentu. Měli jsme úžasnou rodinu a překvapivě jsem přežila i s Bonbooonkem i s Veronikou. Rozuměly jsme "opravdu všechno". Neskutečně žvatlají a mají úplně jiná slova. Třeba kostel se řekne "kirk", ovce je "ewe" a další je "nist" plus další spusta blbostí. Zima mi nebyla, ale Bonbooonek se vedle mě pořád třásl, takže se na mně sem tam něco přeneslo. Cesta ne trajektu byla zajímavá. Nemůžu říct, že by mi bylo špatně, ale byl to zvláštní pocit. O městě Glasgow raději ani nemluvím. Viděli jste někdy Bonbooonka když nemá balzám na rty? Ne? Tak to radši ani nechtějte nebo se zblázníte. Kolik jsme toho napsali z povídek - téměř absolutně nic, ale máme to nádherně promyšlené, což je nám na dvě věci, když to neni ani na papíře. Z povídky Choose your way z jedenácté kapitoly mám jednu stránku na papíře, takže asi půl stránky ve wordu. Velmi povzbuzující že? Zítra mám odevzdávat ten pitomý čtenářeský deník a chybí mi tam ještě dvě knížky - no není to skvělé. Vrátíme se zpátky do optimistické části sdělení. Jezera byla úchvatná a Nessie mě naštěstí nesežrala, jak by taky mohla, když je z plastu, porostlá mechem, tři kilometry od Loch Ness na jezírku, které je velké jako asi desetina Černého jezera. Prostě takový zahradní rybníček. Na Loch Katrine jsme jeli stoletým parníkem, který měl opravdu stoleté motory, z čehož jsem byla trochu na nervy. Každý den jsem měli k jídlu hranolky, takže smažené nehci vidět tak půl roku. Toasty se sýrem, šunkou a divnou ramou taky nejsou zrovna můj šálek kávy, ale pizzou asi nepohrdnu ani teď. Největší šok mě ale čekal cestou zpátky, když Bonbooonek řekl: "Ten Pattinson ale vážně neni tak hnusnej." Takže jsem z toho vyřízená ještě teď. Bab prosím, nezabíjej mě! :D
Obdivuju vás pokud jste to přečetli až do konce, protože jsem se rozepsala a to je to nejhorší co se mi může stát:D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 3. května 2010 v 20:07 | Reagovat

doufám, že všichni skončí u nějakýho... 6. řádku.....mrcho! Stejně je chlupatej, vije jako čokl a má růžový stíny (a neni ošklivej ;-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama