me
fl
povidky
jednorazovky
filmy a tdEvery time you have the first person through a door that has been closed before, it makes that much easier for people behind.

6.kapitola - Jak to bylo 3.část

3. března 2010 v 18:56 | Lexie |  Choose your way
Voila, dopsla jsem poslední kapitolku z minulosti. Je trochu kratší(ne moc), ale je v ní všechno, co tam být má. Tímto bych minulost uzavřela. Doufám, že nikomu nepřišly tyhle kapitoly zbytečné, protože jsem chtěla přiblížit, jak to asi v tom pátém ročníku vypadalo. Věnování tentokrát patří Maggie, protože se odhodlala taky něco napsat a já jsem na to neskutečně zvědavá.


Rebecca se přemístila z Brumbálovy pracovny ke své matce do malého Londýnského domu. Kufry spustila na zem až se ozvala velká rána. Tina se rychle vrhla do pokoje a překvapeně si zakryla ústa rukou.
"Becky, co tady proboha děláš?"
"Ahoj mami," odpověděla suše dívka a vrhla se své matce do náruče. Ta jí jen nevěřícně obětí opětovala a hladila ji ve vlasech.
"Zlato, co se ti stalo?" ptala se starostlivě Tina a svírala v obětí svoji vzlykající dceru.
"J…já t..ti v…vše…chno …ř..řeknu." Tina Becky odvedla do obýváku a tam se s ní posadila na gauč.
"Kde je táta?" zeptala se Rebecca, když se rozhlédla po místnosti a otřela si slzy z tváří.
"Zařizuje rozvod," zamumlala Tina a sklopila oči.
"Takže jste to mysleli vážně?" zeptala se nevěřícně Becky. Už s tím ale byla smířená. Její rodiče se hádali tak často, že jim to opravdu nemohlo vydržet. Její matka přikývla hlavou.
"Ale co tady děláš?" zeptala se, aby přerušila to nepříjemné ticho, které mezi nimi chvíli panovalo.
"J..já jsem…" snažila se Becky něco říct.
"Ale no tak zlato, přece to nebude nic tak hrozného, neboj se. Určitě to spolu nějak vyřešíme," a opět svoji dceru objala.
"Jsem těhotná," zamumlala Rebecca do maminčina rukávu a cítila, jak její matka ztuhla. Ruka, která ji ještě před chvílí hladila po vlasech se zarazila uprostřed pohybu. Její matka ji od sebe odtáhla a Becky se zadívala do jejích modrých očí, které po ní zdědila. Obličej měla zatuhnutý v nic neříkající masce. Tmavě hnědé vlasy měla svázané v culíku a nějaké prameny jí spadaly do obličeje. Tina Roplettová vypadala na svůj věk velmi mladě.
"Pověz mi všechno," povzdechla si Tina a všechny svaly v těle přitom uvolnila.

***
Sirius seděl na své posteli a v hlavě mu běhaly zmatené myšlenky. Jeho kamarádi si odpykávali školní trest, kterého se on snad poprvé v historii nezúčastnil. Vlastně ani nevěděl, co provedli. Zaměřil se ale na Becky. Na tu stydlivou dívku, které pravděpodobně hodně ublížil. Sám nevěděl proč se o ní přestal zajímat, proč dělal, že mu na ní vůbec nezáleží, proč to neřekl svým kamarádům. Ne, to vlastně věděl. Neřekl jim to, protože měl strach. Jimmy měl Becky rád. Byl snad jediný kluk, se kterým se bavila. Záleželo jim na sobě. To co udělal, mělo skoro stejný význam, jako kdyby měl něco s Evansovou. Remusovi to nemohl říct, protože ačkoliv se s ní nebavil, věděl jaká je a přestal by se s ním pravděpodobně bavit. No a Péťovi by nejspíš bylo fuk, ale za den by to věděla celá škola. Siriusovi bylo ale teprve 15 let, takže byl pořád pěkný pako. Usnul a ráno už na ni ani nepomyslel.
***

Na konci šk. Roku

"Becky dávej na sebe pozor a nelez zase s někym do postele," upozorňovala svoji dceru Tina. "Jedeš tam jen na zkoušky, tak si to užij a měla by si…"
"Ne mami," zarazila ji hubená dívka stojící v obývacím pokoji s kufrem a tvrdým výrazem ve tváři. Rebecca Roplettová se za těch devět měsíců neuvěřitelně změnila. Už v patnácti letech se z ní stala téměř dospělá žena. Vypadal strhaněji, ale jiskry v očích jí přece jenom zůstaly.
"Ale zlato…"
"Řekla jsem ne. Nebudu Siriusovi nic říkat, alespoň prozatím. Teď by to rozhodně nevzal dobře. Je to jen pubertální pako, co se otočí za každou sukní, možná až nám bude sedmnáct," zakončila Becky rázně asi stou diskusi o tomhle tématu. Ponožka, co ležela na gauči začala matně zářit modrou barvou.
"Je čas," zašeptala Tina. Becky přikývla a naposledy se přiblížila k malé dětské postýlce, na druhé straně pokoje. Její dcera Lia spokojeně spinkala a nevěděla, že jí teď její matka opustí na týden a kousek. Vlastně jí to bylo úplně jedno. Rusovlasá dívka se nad ní sklonila a políbila ji na tvářičku. Lia se nepatrně zavrtěla potom se jí na rtech vytvořil malinký úsměv. Becky posmutněla. Nechtěla Lee opustit, ale Brumbál jí řekl, že pokud se nedostaví ke zkouškám NKÚ nebude moci nastoupit do šestého ročníku. Za ten roky Becky hodně zameškala, ale přece jen každou volnou chvíli využila k tomu, aby se učila a jelikož byla chytrá, tak nikdo nepochyboval, že by u zkoušek propadla. Věděla, že nebude mít takové známky, jaké by měla, kdyby chodila celý rok do školy, ale byla si jistá, že zvládne, nejmíň tři NKÚ.
"Becky, už bys vážně měla jít. Sice těm kouzelným vcem moc nerozumím, ale ta ponožka začíná zuřivě blikat," upozornila ji Tina.
"Jistě už jdu," zamumlala dívka a jen stěží odtrhla oči od své dcery a matku objala. Becky už se chystala dotknout se přenášedla, ale ještě ji napadla jedna otázka.
"Mami, kde bude táta bydlet?"
"V centru. Našel si tam nějaký slušný byt a slíbil, že se přijde na Lee podívat, co nejdřív."
"To jsem ráda," odpověděla s úsměvem Becky a všemožně se snažila zadržet svoje slzy. Potom se rychle dotknula přenášedla, které už opravdu blikalo jako o život a vzápětí se přenesla do Brumbálovi pracovny.
"Vítám vás slečno," pozdravil ji.
"Dobrý den," pozdravila Rebecca a podívala se řediteli do očí. Viděla v nich starost a lítost stejně jako u všech. Nechtěla být nezdvořilá a proto čekala až Brumbál promluví.
"Spíš ráno, pokud se nemýlím," usmál se na ni. "Takže abych to zkrátil. Jsem s vaší situací samozřejmě obeznámen a domluvil jsem s učiteli, aby pro vás zkouška byla méně náročná, ale termíny budete mít jako vaši spolužáci. Ložnici máte připravenou a pochopím vás, když svým přítelkyním nebudete chtít nic říct, ale myslím, že se vám tím ulehčilo. Panu Blackovi bych prozatím také nic neříkal a příští dva dny máte volno, abyste si mohla před zkouškami ještě něco zopakovat."
"Děkuji a nashledanou," snažila se mu Becky oplatit úsměv, ale měla strach z toho, co řekne kamarádkám a začínala být hodně nervózní, takže nevěděla, co z toho vzniklo.
"Ještě jsem se chtěla zeptat…" začala, protože ji najednou napadlo, že nezná heslo do Nebelvírské věže místnosti. Brumbál přikývl. "Jaké je heslo?"
"Á ano, jistě, já zapomněl. Heslo zní 'Zkoušky'."
"Jak originální," zašeptala si Becky pro sebe, ale vypadalo to, že ji Brumbál slyšel, protože se nad tím pousmál. Rusovláska rychle vyběhla z pracovny a najednou ji přestalo zajímat, co jí kamarádky budou říkat i jestli jí vynadají, jen je chtěla vidět. Na Buclatou dámu heslo doslova zařvala a ta si jen stěžovala, proč ji někdo budí takhle brzy po ránu. Becky vešla do společenské místnosti.
Nic se tu za ten rok nezměnilo, pomyslela si a rozhlédla se. Ačkoliv bylo teprve šest hodin ráno, v místnosti někdo byl. Becky ho neviděla, ale spatřila ruku onoho neznámého, jak leží na opěradle křesla. Hned ji napadlo, že to byl jistě nějaký student, který se na zkoušky učil tak dlouho do noci až usnul. Pomalu k pohovce začala přibližovat, nakoukla přes okraj a málem jí vypadly oči z důlků. V životě by ji nenapadlo, že by mohla najít spousty knížek a pergamenů rozházených kolem Siriuse Blacka, jenž lehce chrápal. Becky se musela trochu zachichotat. Vypadal strašně roztomile, když tu tak ležel a pochrupával, nemohla se na něj vynadívat. Nebyla si sice jistá, co k němu cítí, ale nenávist to nebyla. Black, jakoby věděl, že ho někdo pozoruje, prudce otevřel oči a zmateně se rozhlédl a upřel svoje bouřkové oči na Rebeccu. Chvíli na sebe zírali, ale po chvíli se Becky chtě nechtě začaly drát slzy do očí. Snažila se je zadržet, ale nešlo to. Proto popadla svůj kufr a co nejrychleji se vydala po schodech nahoru k dívčím ložnicím. Sirius, neschopen slova, se zvednul a vydal se opačným směrem - k chlapeckým ložnicím. Pomalu otevřel dveře, aby nikoho neprobudil, ale James už byl vzhůru a prohlížel si jeho oblíbenou fotografii, na které byla Lily Evansová, jak se baví s kamarádkami u jezera a směje se. Jimmymu bylo líto, že ten smích na její tváři nikdy nepatří jemu.
"Ahoj," zamručel James a zvedl hlavu, "Kde si zase celou noc byl?"
"Učil jsem se na zkoušky," ušklíbl se Sirius.
"Ty ses učil?" zeptal se nevěřícně Jimmy a Tichošlápek po něm hodil polštářem.
"To si zase prohlížíš Evansovou?"
"Náhodou tady je i Stela a Becky," ohradil se a ukázal na fotku. Sirius stočil zrak k oněm zmiňovaným. Stela se tam tvářila nesmírně uraženě a Lily s Becky se jí očividně smály. Bylo to zvláštní, protože to většinou bývalo naopak. Sirius s Jamesem o Becky nikdy nemluvil, protože nechápal, jak se může jeho nejlepší kamarád bavit s někým, kdo se snaží komunikaci s kluky, co nejvíce vyhýbat.
"Dvanácteráku?"
"Hmm."
"Jakto, že se s tebou Becky vlastně baví? Vždyť na jiný kluky ani nepromluví a s tebou se vždycky bavila normálně." James se na něj zpříma podíval.
"Proč se na ni ptáš?" zeptal se podezřívavým tónem. Věděl, že Siriuse holky jako Becky nezajímají, ale měl o ní strach už jen když viděl, že o ní jeho kamarád zavadí pohledem. Pro něj byla skvělá kamarádka, která se mu například snažila pomáhat, aby zlepšil svůj vztah s Lily(i když mu to moc nešlo), vydržela se s ním bavit o famfrpálu celé hodiny a hlavně mu ráda pomáhala s učením, když ho k tomu tedy přiměla.
"Jen tak," pokrčil rameny nevinně Tichošlápek.
"U tebe nikdy není nic jen tak Siri, na to tě znám moc dobře."
"Ale já ti to neřeknu, jen mě zajímá, proč se s ní tolik bavíš?" Jamese povytáhl obočí, ale odpověděl.
"Bavím se s ní od té doby, co jsem ji přijal do famfrpálového mužstva a byla jediná holka, která se nehihňala při pohledu na mně a uměla chytit všechny střely," odpověděl stručně.
***
Becky si otřela slzy a vstoupila do dívčí ložnice. Obě její kamarádky spokojeně pochrupovaly a tak se přesunula ke své posteli. Začala si vybalovat věci a přitom myslela na Lee. Rychle vytáhla pergamen a naškrabala stručný dopis pro její matku. Srolovala ho, ale rozhodla se, že ho pošle až později. Teď se jí nechtělo vstávat. Zrak znovu stočila k Lily a Stele a najednou se rozhodla, že je probudí. Chvíli přemýšlela nad nějakým originálním způsoben, ale nic ji nenapadlo, takže použila kýbl ledové vody na obě. Stela se vzbudila s vřískotem:
"Pomóóc!" a Lily vykřikla:
"Potopáááá!" Při čemž se Becky skácela smíchy na zem a při ječení jejích kamarádek, jakoby zapomněla na vše, co ji trápilo.
"Rebecco Amélie Roplettová!" zařvala Stela a Becky okamžitě zmlkla. Nesnášela, když jí někdo říkal tím příšerným druhým jménem(snad jsem nikoho neurazila).
"Ano," pípla Becky z rohu a přitom se nevinně usmála.
"Kde si byla celý rok, že dovoluješ na nás lejt ledovou vodu?" Becky se zvedla a přešla k posteli, kde seděla Stela promoklá jak slepice. Lily se přesunula ze své postele na tu Stelinu a nastražila uši.
"Já vám nemůžu říct kde jsem celý rok byla," řekla rozhodně Becky a kamarádky na n vykulily oči. Teď už je ani v nejmenším nezajímalo, kolik na sobě mají ledové vody, ale zíraly na Becky nevěřícnýma očima.
"C…c..cože?" vykoktala Lily, "Ty si zmizíš na celej pitomej rok, nenapíšeš nám ani dopis a teď nám v klidu oznámíš, že nám neřekneš, co si dělala a kde si byla? Proč si vůbec odešla? ATD…."
"Ne," řekla pevně dívka a sklopila oči před pohledy kamarádek.
"Holky já se vám strašně omluvám, ale prostě nemůžu. Přísahám, že vám to jednou řeknu, pravděpodobně v sedmém ročníku, ale teď ne. Nejde to, prosím holky musíte mě pochopit," vysypala ze sebe všechno, co jim potřebovala říct. Už jen takzvaně čekala na rozsudek. Stela s Lily se na sebe nevěřícně podívaly, ale potom si Becky prohlédly. Nejdřív jim to nedošlo, ale Becky se strašně změnila za těch devět měsíců. Určitě zhubla, i když to vypadalo, že chvíli vážila snad 100 kilo, protože svaly měla strašně povolené, zvětšily se jí prsa, lícní kosti měla více vystouplé, tváře trochu propadlé a celkově byla taková…..jiná, napadlo obě dívky ve stejnou chvíli.
"My tě chápeme a nemusíš nám to říkat, dokud sama nebudeš chtít," objala ji Lily. Stela chvíli váhala, protože ji strašně dožíralo, že to nevěděla. Vždycky potřebovala být informovaná ovšem, ale Lil po ní střelila varovným pohledem, takže se radši připojila k ní a Becky objala.
"Díky holky," usmála se.
"Kdykoliv," oplatily jí to.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Moje nej povídka?

Možná se nic nezmění 9.1% (2)
Choose your way 40.9% (9)
Jiná realita 45.5% (10)
Change of my life 4.5% (1)

Komentáře

1 Nel-ly Nel-ly | Web | 4. března 2010 v 0:54 | Reagovat

A stejně si toho nevšimly... každopádně jsem u konce a čekám na pokračování ;-)

jinak mě se jméno Amelie líbí :D a chudák sova, ta má zas jméno po mě a to já nesnášim :D

2 Lexie Lexie | Web | 4. března 2010 v 19:06 | Reagovat

[1]: nevim jestli bude ráda nebo ne, ale vůbec mě nenapadlo, že ta sova má jméno po tobě. Mam ho ráda tak jsem ho tam dala. Každopádně děkuji za chválu u všech kapitol:D

3 Betty Betty | 5. března 2010 v 14:59 | Reagovat

Super kapitola, mě taky nepřijde Amélie jako tak strašný jméno. umim si přestavit jak stelu štvalo že to neví

4 Maggie Maggie | 5. března 2010 v 14:59 | Reagovat

MOc se ti povedla už čekám na další... teda čekám když zrovna nepíšu svojí....

5 Maggie Maggie | 5. března 2010 v 14:59 | Reagovat

A amélie je pěkný jsméno nevím co proti němu máš....

6 Lexie Lexie | Web | 5. března 2010 v 15:09 | Reagovat

[5]: vy ste se proti mě spikly - mě se Amélie nelíbí, ale co vaše povídka to neni:D a tu svojí napiš co nejrychleji

[3]: já vim, že ty si to představit umíš:D

7 Bonbooonek Bonbooonek | Web | 6. března 2010 v 12:47 | Reagovat

Amélie je pěkný jméno :D Konečně jsem si to přečetla :D Máš radost?

8 Lexie Lexie | Web | 6. března 2010 v 17:46 | Reagovat

[7]: to víš že mam

9 Jaune Jaune | Web | 7. března 2010 v 16:51 | Reagovat

to teda urazila! jméno Amélie je úžasný :D
uuu, teda... chm... nějak nevím co říct :D

10 Lexie Lexie | Web | 7. března 2010 v 20:58 | Reagovat

[9]: to mě u tebe překvapuje, většinou, když někde vidím tvoje komentáře, tak mě často pobaví:D

11 Maggie Maggie | Web | 9. března 2010 v 14:15 | Reagovat

Kdy počítáš s novou kapitolkou??? já vím jsem hrozně dotěrná...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama