me
fl
povidky
jednorazovky
filmy a tdEvery time you have the first person through a door that has been closed before, it makes that much easier for people behind.

6.kapitola - Jak to bylo 1.část

28. února 2010 v 21:56 | Lexie |  Choose your way
Vracíme se do minulosti. Konkrétně do 5.ročníku...


"Vyhráli jsme, vyhráli jsme, JJJOO!!!" křičela Stela na celý hrad a nadšeně objímala Jamese a Becky kolem ramen a absolutně jí nevadilo, že byli oba celý zablácení. I když jim dvěma, to bylo asi taky úplně fuk. Měli na tvářích šťastné výrazy a byli nadšeni ze svého výkonu. Sirius, Remus a Lily pochodovali nadšeně vedle nich. Lil se sice držela co nejdál od Jamese to šlo, ale byla nadšená hlavně kvůli svojí zrzavé kamarádce. Stela byla vždy velký famfrpálový nadšenec, takže se ani nedivili, když znovu spustila.
"Jamesi, tu Zlatonku, ty jsi jí chytil úplně výborně a ještě si při tom ten hnusák McGrew rozflákal nos no a Becky, kdyby si nechytla tu poslední ránu tak jsme v prčicích, ještě že si dávala pozor, když se Jimmy hnal za Zlatonkou, na rozdíl od ostatních, byla si skvělá," pokračovala Stela a mlela pořád dál. Becky se trochu začervenala, na tolik chvály nebyla zvyklá. James se ale tvářil vždycky tím stylem- 'No jo, já vim, že sem prostě dobrej', což Lily dohánělo k šílenství a už předpovídala další otázku. James začal otevírat pusu a prohrábl si přitom rukou vlasy. Lily, aby pro dnešek zabránila její ruce, která by za několik minut určitě přistála na Jimmyho tváři, se otočila na Becky a s radostí ji objala.
"Jsem ráda, že jsme vyhráli, bylas vážně dobrá," řekla jí upřímně a Jamesovi sklaplo jako všem ostatním. Becky se na ni podívala nevěřícným výrazem.
"Odkdy se zajímáš o famfrpál?" zeptala se udiveně. Lily jen pokrčila rameny.
"Prostě jsem jen ráda, že sme vyhráli."
"Nechci vás rušit, ale stojíte tu už hezkých pár minut a mě už nebaví čekat na heslo!" přerušil je ostrý hlas Buclaté dámy, ke které došli.
"Omlouváme se, Medový ráj," vyhrkla Lily a spokojeně vešla s ostatními do společenské místnosti, kde po jejich příchodu vybouchli famfáry. Všichni se nahrnuli k Becky a Jamesovi a už ty dva unášeli dopředu. Becky za svůj výkon sklidila víc pozornosti než obvykle a moc se jí to nezamlouvalo. Všichni si s ní chtěli povídat, rozebírat techniku, pomlouvat hráče Zmijozelu atd. Jimmy si pozornost jako obvykle užíval a rozdával úsměvy na všechny strany. Becky se všem snažila všemožně vyhnout, ale moc se jí to nedařilo. Z rohu ji pozorovala Lily a upřímně ji litovala. Věděla, jak její kamarádka, pozornost nebo vůbec oslavy, nesnáší. Stela se bavila s několika lidmi a kamarádek si moc nevšímala. Začínala být lehce přiopilá, čehož se obratně snažil využít Sirius. Stela však byla proti němu značně odolná.
Becky se už začínala točit hlava. Pokaždé, když jí někdo polichotil, zčervenala. Měla už toho plné zuby a tak se odploužila do rohu za Lily.
"Nechápu, jak to může Stelu tak bavit, nechat se všema obskakovat," řekla Becky Lily.
"Je to Stela, co bys čekala." Potom se na kamarádku starostlivě zadívala.
"Jak to zvládáš?" zeptala se jí Lily. Becky se na ní zoufale podívala.
"Nejde jenom o to, že nejsem ráda středem pozornosti, ale já na ni celkově nejsem zvyklá. Kdybych se nekamarádila s váma, tak po mně neštěkne ani pes. Dyť si mě celej rok nikdo nevšímá a po famfrpálovim zápase se nahrnou davy. To mám jako zvládat jak?" upřela svoje modré oči zoufale na Lily. Ta jí pohled oplatila.
"Tak pojď."
"Kam?"
"Už nahoru. Potter stejně popisuje nějakej ze svejch úžasnejch triků, o něž se musí se všema podělit. Zase je to v normálu. Myslim, že můžeme normálně odejít. Tak se obě děvčata vydala nahoru do ložnic. Sedly si na Lilyinu postel a povídaly o všem možném. Nakonec se Lily své kamarádky zeptala na otázku, jejíž odpověď měla být utajena.
"Becky, nikdy jsme o tom nemluvili a já jsem ráda, vystačily jsme si i bez toho, ale musim se tě zeptat a ty mi musíš dát pravdivou odpověď," naléhala Lily. Becky nejistě přikývla.
"Tak fajn, je to normální otázka takže se nijak neděs. Líbí se ti někdo?" Beckyna reakce byla okamžitá.
"Ne." Zněla jasná odpověď, ale při tomto prohlášení Rebecca sklopila oči.
"Opravdu?" zeptala se téměř se smíchem Lily. Becky zaváhala.
"Tak kdo je to?" vybafla na ni Lily.
"Ty se mi budeš smát. Možná teď řekneš, že nebudeš, ale budeš, protože je to ten nejhorší možný člověk."
"Kdo je to?" zopakovala svou otázku Lily. Becky byla na rozpacích. Nevěděla co si o ní kamarádka pomyslí, přece jenom všechny holky tohoto druhu odsuzovala a proto se rozhodla k uhýbacímu manévru.
"Jdeme spát je pozdě."
"Jak myslíš, ale jednou to z tebe vypáčim." Pokrčila rameny Lily. Becky se zvedla a přesunula se do koupelny, kde strávila hodných pár minut. Lily mezitím usnula. Když Becky vyšla z koupelny tak místo, aby si oblékla pyžamo na sebe hodila džíny, zelené tílko a černou mikinu. Načež se vydal dolů do spol. místnosti. Oslava byla stále v plném proudu, ale Becky pochybovala, že si jí někdo všimne. Jen Stela zaregistrovala pohyb tmavě zrzavých vlasů u východu. Bylo jí kamarádky líto a cítila se provinile. Celý večer tady protančila a proflirtovala a o Becky ani nezavadila pohledem. Vsadila se, že jí Lily musela utěšovat. Věděla jak moc je její kamarádka nejistá a stydlivá ve společnosti. Otočila se a vydala se nahoru k dívčím ložnicím. Nikdo už jí nebránil, protože většina společenky byla na mol.
Becky procházela hradem a přemýšlela kam jít. Najednou si vzpomněla na Komnatu, ve které vždy našla to co potřebovala. Dozvěděla se o ní díky Jamesovi. Jednou si s ním o něčem povídala a on se o ní nevědomky zmínil. Proto se vydala do sedmého patra a třikrát prošla kolem stěny naproti gobelínu Barnabáše Blouznivého. Pořádně ani nevěděla, kam se chce dostat. Snad do nějaké pohodlné místnosti, pomyslela si, když kolem stěny procházela potřetí. Objevily se před ní kovové dveře. Becky vzala za kliku a zatlačila. Byly hodně těžké, takže se otevíraly pomalu. Rebecca nevěděla, co má od místnosti očekávat, přičemž vstupovala velmi opatrně. Nejistota z ní okamžitě opadla, když se rozhlédla. Komnata byla nádherná(popis v 5.kapitole). Becky dveře zavřela a vydala se k pohodlně vyhlížející pohovce u krbu, ve kterém vesele plápolal oheň. Posadila se a otočila se za sebe, aby se po místnosti ještě jednou rozhlédla. Za pohovkou vyl dřevěný stolek s malým hrnečkem s horkou čokoládou. Becky po něm rychle chňapla. Ruce měla ledové z bloumání hradem a proto šálek sevřela pevněji a trochu usrkla. Čokoláda byla výborná. Odložila ho zpět na stolek a sledovala plameny olizující dřevo. Bylo jí příjemně teplo a tak si mikinu sundala a hodila přes opěradlo. Oheň ji pomalu uspával.
***
Sirius ve společence dopil poslední láhev ohnivé whisky a zaraženě se na ni podíval. James ji taky pozoroval smutným pohledem.
"Ta byla poslední co?" zeptal se zaraženě přiopilý Sirius.
"Jo, jo," odpověděl sklesle James a zíral na zem do kouta, kde se válelo asi dvacet prázdných lahví. Místnost už byla téměř prázdná. Zbyli tam jen Pobertové, přičemž Červíček chrápal na křesle a pár studentů sedmého a šestého ročníku. Sirius se vrávoravě zvedl z křesla u krbu.
"Kam jdeš?" zeptal se ho udiveně Remus, který vypadal, že bude hodně brzy zvracet.
"Pro další," odpověděl Sirius, jakoby to byla úplná samozřejmost a vydal se portrétu Buclaté dámy. Všichni v místnosti na něj jen udiveně zírali, ale nikdo neměl sílu mu bránit.
Tichošlápek šel sebejistě hradem bez neviditelného pláště. Vůbec si neuvědomil, že ho nemá. Blížil se ke kuchyni vrávoravým krokem, ale najednou zaslechl to protivné zamňoukání. Pomalu se otočil a zíral do žlutých očí paní Norissové.
"Ty si mi tady scházela," uchichtl se, ale úsměv mu zmrzl na rtech, když se Norissová otočila a rozběhla se pryč. Sirius si uvědomil, že nemá neviditelný plášť a že ta kočka šla určitě pro Filche. Zdálky už zaslechl kulhavé kroky školníka. Rychle se rozběhl pryč směrem od kuchyně. Neměl ani páru, kam má namířeno, ale byl si jist, že běží pořád nahoru, takže asi hodně vysoko.
V sedmém patře si byl jist, že za sebou školníka už neslyší a tak se rozhlédl kolem sebe. Zjistil, kde je a proto si řekl, že si zajde do Komnaty nejvyšší potřeby, protože tam by nějaká láhev mohla být. Stále udýchaný třikrát prošel kolem stěny a rychle dveře otevřel, protože už zaslechl blížící se kroky Filche.
***
Becky něco probudilo, z na moc tvrdého spánku. Rychle sebou trhla až se skutálela z gauče.
"Kdo je tam?" zeptala se, protože při pádu si uvědomila kde je. Sirius se udiveně rozhlédl a vydal se za hlasem, který vycházel od pohovky. Becky se začala pomalu zvedat. Zapřela se o ruce, ale sykla bolestí a znovu se zhroutila na zem.
"Ehm, ahoj Becky, co tu děláš?" zeptal se Sirius, který mezitím už došel ke krbu a teď shlížel na Becky ze shora. Když Rebecca spatřila tvář přítomného tak trochu zčervenala. Nikdy se nechtěla chovat, jako ty Siriovi uječené fanynky s IQ na bodu mrazu, ale vždycky se jí líbil.
"Válim se po zemi, vidíš ne?" opáčila Becky a znovu se pokusila vstát. V zápěstí pravé ruky ji nepříjemně píchalo, proto se zapřela pouze o levou, ale neudržela rovnováho a znovu se svalila na zem. Sirius se chtě nechtě začal smát. Becky ho sjela vraždícím pohledem a zeptala se ho:
"Když už tady si tak bys mi mohl pomoct, aspoň vstát ne!" vyjela na něj.
"P…p..promiň," omluvil se Sirius stále rozesmátý a podal Becky ruku a ta ji levou uchopila. Rychle se vyhoupla nahoru a okamžitě se jeho ruky pustila, dosedla na gauč a chytla se za zápěstí. Znovu bolestně sykla. Tichošlápek si sedl vedle ní a starostlivě ji pozoroval.
"Můžu se ti na to kouknout?" zeptal se jí.
"Klidně," řekla lhostejně Becky a Sirius uchopil její ruku. Becky zčervenala ještě víc, ale Sirius to naštěstí nepostřehl.
"Máš to jen naštípnuté,můžu ti to zpravit jestli chceš?" Becky jen přikývla, neměla náladu vysvětlovat paní Pomfreyové, co na ošetřovně dělá tak pozdě v noci.
"Fringanio,"
zamumlal Sirius a zamával hůlkou nad jejím zápěstím. Becky sebou škubla, protože jí rukou projela palčivá bolest. Ta, ale hned ustala a ona zkusila zápěstím pohnout nebo se o něj zapřít. Nic ji nebolelo a vypadalo úplně v pořádku.
"Díky, kde ses to naučil?" otočila se na Siriuse.
"Nemáš zač, dlouhá historie," mávl rukou a Becky to neřešila.
"Proč si vlastně tady?" zeptala se ho, tvář stále s nádechem růžové. Sirius se nad tím pousmál.
"Došlo pití a tak jsem pro něj šel do kuchyně. Cestou jsem narazil na Filche," vysvětlil prostě.
"Nevypadáš moc opile," řekla Becky a zaujatě si ho prohlížela.
"Já a James, přece jenom vydržíme víc než Remus," odpověděl pobaveně.
"Cože vy ste do Remuse něco nalili. Chudák, víš jaký bude mít zítra výčitky svědomí? A vůbec jak se vám to povedlo?"
"No, celkem snadno. Nemůžeš si myslet, že Remus nikdy nepil a…" zarazil se.
"Co tady vlastně děláš ty?" zeptal se podezřívavě.
"Já jsem se šla jen tak projít a nevěděla jsem kam, tak jsem zapadla sem."
"Aha, ale proč neoslavuješ s ostatníma?"
"Já na oslavy moc nejsem, zvlášť, když se mě nějak týkají." Sirius se na ní nevěřícně podíval, nedokázal pochopit jak někdo nemůže mít rád, když je středem pozornosti.
"Aby ti nevypadly oči z důlků," posmívala se mu Becky, když viděla jeho nevěřícný výraz. Sirius okamžitě nasadil normální obličej.
"Proč si vlastně přišel zrovna sem?"
"Protože je to jediný místo, kde jsem si myslel, že narazim na nějakej chlast."
"Žádnej tu ale není," opáčila Becky.
"To si myslíš," opravil ji Sirius a vydal se k jedné skleněné vitríně na druhé straně místnosti. Becky si jí předtím vůbec nevšimla, možná z důvodu, že tam vůbec nebyla. Objevila se až po příchodu Siriuse. Došel k ní, otevřel ji a vyndal z ní láhev ohnivé whisky. Otevřel ji a došel s ní až k pohovce, na kterou se opět posadil.
"Dáš si zeptal?" zeptal se Becky. Ta nikdy nepila, ale teď jí to bylo podezřele jedno. Vzala flašku do ruky a pořádně si lokla.
"No fuj to je hnus," oklepala se Becky. Tichošlápek se zasmál.
"Poprvé jsem si to taky myslel."
"Dej mi ještě," řekla Becky a překvapený Sirius jí podal lahev…

Becky se Siriusem si povídali asi do jedné hodiny. Bavili se o všem možném a smáli se při tom jako pominutí. Ta flaška whisky mizela celkem pomalu, ale bylo to možná tím, že se spolu oba tak dobře bavili. Při jednom záchvatu smíchu se Sirius svalil na Becky. Podíval se do jejích očí. Smích je oba přešel. Nepřemýšleli nad tím co dělají, vlastně nepřemýšleli vůbec. Začali se vášnivě líbat. Jejich ruce nevěděli kam dřív a Sirius Becky začal pomalu sundavat tričko a polibky přesunul na krk…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

James vs. Remus

James 50% (24)
Remus 50% (24)

Komentáře

1 Nel-ly Nel-ly | Web | 4. března 2010 v 0:37 | Reagovat

ahááá minulost, když já sem zpomalená :D chápu chápu chápu... mám ráda flashbacky ;-) takže můžu jen poděkovat, že je

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama