me
fl
povidky
jednorazovky
filmy a tdEvery time you have the first person through a door that has been closed before, it makes that much easier for people behind.

5.kapitola - Sblížení

28. února 2010 v 21:55 | Lexie |  Choose your way
Pokračování...


Becky, Lily a Stela šli společně do knihovny. Lily celý den nepromluvila a snažila se utřídit si myšlenky. Becky na tom byla podobně, jen přemýšlela jestli mají se Siriusem s pravdou ven, no a Stela, ta nemohla být nadšenější. Po hodině Dějin čar a kouzel za ní přišel Ben a vyzvídal, jak je to mezi ní a Jamesem. Po stručném rozhovoru, kdy Stela předstírala, že se o něj vůbec nezajímá spokojeně odkráčela za Jimmym, kterého pomalu chytla za ruku. Teď jí bohužel napadaly samá neslušné myšlenky, přece jenom byla to dívka skoro dospělá a nemohla popřít, že by ji James fyzicky nepřitahoval. Pokaždé, když se mu posadila na klín nebo se lehce políbily, projel jí zajímavý pocit, který se dal považovat za touhu. Teď, když společně s holkami šla potichu po chodbě, přemýšlela jaké by to bylo se s Jamesem líbat doopravdy, ale najednou jí před očima vyjel obrázek zklamané Lily a nešťastného obličeje Bena, do kterého se, aniž by si to přiznala, zamilovala. V Lily právě sváděl boj rozum s city. Dlouho přemýšlela nad tím, jaké by to bylo vyznat Jimmymu lásku a poprosit ho ať přestane chodit se Stelou, ale nehodlala udělat něco pod svoji úroveň. Proto u ní znovu zvítězil rozum(prozatím). Becky byla samozřejmě taky udivená z nenadálého vztahu Jamese a Stely, ale jakmile si vzpomněla na Jamese, vybavil se jí obličej jeho nejlepšího kamaráda a tak se ponořila do říše snů…
***
Dny plynuly jeden za druhým a nastal poslední víkend listopadu. Stela a James spolu stále "chodili", což Lily neskutečně vytáčelo, ale před nimi na sobě nedala téměř nic znát. James byl nadšený, jak jejich plán vychází, protože ho Becky o všem informovala. O tom, co je mezi Jamesem a Stelou, se jako první dozvěděl Remus a vyžvanil to všem kromě Lily samozřejmě. Becky teď neustále slýchala různé narážky na Jimmyho a Stelu, se kterou, se Lily tak trochu přestala bavit, ale tvrdila, že si s ní prostě jen nemá co říct. Becky se Siriusem svůj vztah tajili úspěšně a neměli potřebu o něm někomu vykládat. Jejich kamarádi si zvykli na to, že se přestali hádat a normálně se spolu bavili. Scházeli se každý večer v sovinci a společně psali dopisy malé Lee a Beckyně matce Tině. Remus dění kolem sebe sledoval teď značně podezřívavě. Neustále zvědavě pokukoval po Siriusovi, když se téměř každý večer vytrácel a to samé Becky. Momentálně si s tím ale neměl moc času lámat hlavu, protože se(jen pro někoho xD) blížili OVCE a Remus měl spoustu zájemců o doučování, plus mu přibývaly primuské povinosti, stejně jako Lily.
***
Becky seděla na pohodlné pohovce u krbu v Komnatě nejvyšší potřeby. Za gaučem byl opřený malý dřevěný vyřezávaný stolek s šálkem horké čokolády ve zdobeném, porcelánovém hrnečku. Celá místnost byla velmi velká a v barvách Nebelvíru, tedy vlastně převážně v červené. Všechen zbylý nábytek, kterého nebylo moc, byl také starodávně vyřezávaný. Postel, jenž se nacházela na druhé straně místnosti byla obrovská s nebesy. Povlečení bylo zlaté barvy. Becky, přestože v místnosti seděla už alespoň hodinu a byla ráda, že je tam, se tato kombinace barev moc nelíbila. Celkově jí to tu přišlo takové přeplácané, ale měla na toto místo nádherné vzpomínky.
Najednou se otevřely dveře a přinutily Becky vytrhnout se ze snění a vyskočit z pohovky do obrané pozice s hůlkou v ruce. Za chlapcem, co jsem tak rychle vpadl se dveře rychle zavřely a Becky se k němu začala přibližovat. Seděl na kolenou na prahu místnosti a vypadal, že nemůže popadnout dech. Rebecca přišla ještě o kousek blíž a v jeho pohledné tváři poznala Siriuse Blacka.
"Co tady děláš?" zeptala se ho vyjeveně, bylo totiž asi pět minut po půl jedenácté. Sirius k ní pomalu zvedl hlavu a oči překvapeně vykulil, když spatřil, kdo před ním stojí.
"Mohl bych se zeptat na totéž," odpověděl.
"Hmm, ale já se zeptala první takže mluv."
"Šel jsem se jen tak projít," odpověděl lhostejně.
"Dobře, ale proč si tady?!"
Sirius se jen ušklíbl: "Filch," řekl prostě, "Kde to vlastně jsme?" zeptal se ještě, jako by se k předešlému tématu nechtěla vracet. Becky to akceptovala a jen se na něj překvapeně podívala.
"Ty to nepoznáváš?" zeptala se udiveně a rukou naznačila, ať se rozhlédne.
"Jo takhle," vyhrkl překvapeně Tichošlápek a Becky si byla jistá, že se trochu začervenal. Nemohla uvěřit svým očím, přivedla Siriuse Blacka do rozpaků. To si musím vychutnat, řekla si zlomyslně.
"Ty ses zčervenal?" zeptal se ho provokativně a mezitím se přesunuli na pohovku.
"Ne-e!"
"Ale jo-o!"
"Ne, máš halucinace nebo co?"
"Nedělej ze mě blbečka, já nejsem slepá."
"Děláš ho ze sebe sama a jak to víš, bylas někdy na očním?"
"Cha, cha, prostě si to neumíš přiznat. Na tohle jsem si měla vzít foťák."
"Zmlkni, prosimtě."
"Proč bych měla?" otázala se vesele.
"Protože jsem to řekl!"
"To není důvod, dalo by se to za něj považovat pouze v případě, kdyby…"
Větu už ale nedokončila, protože Sirius to nevydržel a spojil jejich rty. Becky byla zpočátku zaskočená, ale polibky mu zmateně oplácela. Potom se tomu zcela oddala a Sirius ji přetočil pod sebe. Začala mu pomalu rozepínat košily a Sirius jí rukou začal vyhrnovat tričko…


V Nebelvírské společence ve stejnou dobu


James seděl na svém oblíbeném křesle a myslel na Lily. Stely plán vycházel bravurně, ale měl jeden malý háček, který ani jeden z nich nepromyslel- nevěděl, jak se dát dohromady s Lily, když "chodí" se Stelou. Asi budeme muset ještě něco domyslet, pomyslel si Jimmy a nahlas povzdechl. Vytáhl z tašky pergamen a brk a pustil se do úkolu z lektvarů. Měli napsat jeden svitek pergamenu na téma lektvaru proti Bubřícím bradavicím. Často teď na hodinách opakovali, což byla pro studenty s inteligencí jakou měl James brnkačka. Samozřejmě, že úkoly nechával na poslední chvíli, ale i přesto byl přesvědčen, že tento esej bude mít bez chyby.
Asi po 15-cti minutách do společenky vešla Lily. Když spatřila Jamese, chtěla co nejdřív zdrhnout, ale nakonec se přemohla a sedla si na křeslo vedle něj.
"Ahoj Jamesi," řekla trochu nesměle, ale účel to splnilo. Jimmy pomalu zvedal oči. Ten hlas by poznal kdekoliv na světě, ale přesto se musel ujistit jestli patří tomu, komu měl. Pohlédl překvapeně na Lily.
"Ehm, ahoj Lily," odpověděl a rozhodl se dělat nevšímavého, takže sklopil pohled zpět k pergamenu.
"Co píšeš takhle pozdě?" zeptala se zvědavě. Nebylo vlastně zas až tak pozdě, tedy pro ostatní spolužáky. Ve společence bylo i ve tři čtvrtě na jedenáct několik opozdilců, hlavně z šestých a sedmých ročníků. Dvě děvčata asi ze třetího ročníku se právě zvedaly k odchodu, ale když spatřily klidnou konverzaci Jamese Pottra a Lily Evansové zarazily se a posadily se zpátky v domnění, že se strhne hádka a oni se aspoň přes spaním pobaví. Ostatní v místnosti také začali pomalu zvedat hlavy od svých úkolů a sledovali ty dva.
"Úkol z lektvarů," odpověděl naoko nevzrušeně James, ale musel se hodně přemáhat, aby ji nepozval na rande do Prasinek. Jejich návštěva se měla totiž konat za týden o víkendu.
"Aha," řekla Lily, zklamaná Jamesovou nezaujatostí. Nahlížela Jimmymu přes ramenu a (společenská místnost byla už prázdná, protože se žádného zajímavého rozhovoru nedočkali) když najednou spatřila v jeho práci chybu.
"Ehm, Jamesi?" začala nejistě.
"No?" zeptal se a zvedl hlavu. Zadíval se do jejích smaragdových očí. Na chvíli jako by se oba ocitli mimo čas a prostor. Dívali se si navzájem do očí a nic jiného nevnímali. Nevědomky se začali k sobě přibližovat, stále si hleděli upřeně do očí a jejich rty se k sobě pomalu přibližovali. Tu nádhernou chvíli přerušila těžká kniha, která spadla ze stolu. Zřejmě ji tam někdo nechal v nevýhodné poloze a ona se převrátila a dopadla na zem. Oba sklopili oči a trochu zčervenali.
"Máš tam chybu," dořekla svoji myšlenou větu Lily a ukázala na pergamen.
"Kde?" otočil se zmateně Jimmy a Lil se musela zasmát.
"V tom úkolu. Ten lektvar se má dávkovat po dvou lžičkách, ne po šesti, to by mohl toho člověka taky zabít."
"Jo aha," vyhrkl James a začal chybu opravovat.
"A ještě…tady máš taky jednu," řekla potichu a ukázala na další část úkolu. Potom pomalu rentgenovala očima, vše co měl doposud napsané a zjistila, že to není žádná sláva. James nebyl hloupý, to rozhodně ne, ale lektvary nebyly jeho silná stránka. Jimmy přikývl a začal přeškrtávat další slovo, na které Lily ukázala.
"Kdybys chtěl, mohla bych ti pomoct?" nabídla se Lily. James se na ni usmál.
"Díky, to bys byla hodná, já v lektvarech zrovna nevynikám."
"Všimla jsem si," odpověděla s úsměvem.
Tak tam dalších asi deset minut seděli a povídali. Lily mu přitom opravovala úkol a sem tam se zasmála jeho vtipům.
"Ale já za to opravdu nemoh, to celý zorganizoval Sirius," bránil se zrovna se smíchem James, když mu Lily vyčítala jeden večer. Přišli s holkama do ložnice a tam pobíhalo asi deset myší, které všechny tři k smrti nesnášeli.
"Ale to je vážně pravda," zastal se kamaráda Remus, který zrovna přišel.
"A když už je o něm řeč, nevíte, kde je? Mám pocit, že mi vypil mojí jedinou flašku ohnivé whisky," řekl značně otráveně. Lily i James se na něj překvapeně podívali.
"Od kdy Náměsíčníku prosimtě zrovna ty piješ?" zeptal se udiveně James.
"Od tý doby, co se nudim," zavrčel naštvaně Remus.
"To tě tim Sirius tak naštval?" zeptala se Lily udiveně.
"Jo, naštval, byla poslední."
"Ty si jich měl víc?" povytáhl obočí James.
"Jo, měl. Občas si dám, třeba před takovým hodně těžkým dnem," řekl a mrkl na Dvanácteráka, který pochopil.
"Tak kde teda je, nevíte??"
"Jo, myslím, že říkal, že se jde projít," vysypal ze sebe urychleně James.
"Proč by chodil teď?" zeptala se Lily s Remusem unisono a Jimmy jen pokrčil rameny. Najednou uslyšeli dupání ze schodů, pro změnu z dívčích ložnic. Stela rychle vběhla do společenky, nevšímajíc si blízkosti mezi Jamesem a Lily.
"Nevíte, kde je Becky?" zeptala se Stela. Všichni na ní nechápavě zírali.
"Ona ještě není v ložnici?" zeptala se Lily. Myslela si, že Becky přišla někdy během jejího a Jamesova rozhovoru a zamířila rovnou do ložnice, ale asi se zmílila.Sakra, ta bude se Siriusem. Nesmim nic prozradit. Panebože proč to musim vědět a krýt je zrovna já, pomyslela si Lily zoufale.
"Ne, není a přišel jí dopis. Od její mamky, myslím."
"Kde je Sirius?" zeptala se ještě. Překvapilo ji, že s nimi není.
"Becky přece po večeři odešla, že jde na školní pozemky a James říkal, že Sirius se šel projít," snažila se všechno zamluvit Lily.
"Aha," pokrčila rameny Stela, když v tom se jí na obličeji mihl její typický ďábelský úsměv. Lily okamžitě pochopila, co chce udělat a tak vyskočila z křesla vedle Jamese a rozběhla se k ní. Stačila ji chytit za lem hábitu, když se rozběhla ke schodům. Samozřejmě obě spadly.
"Nebudeš narušovat její soukromý," zasyčela jí do ucha Lily, která spadla na ní a pomalu se obě zvedly.
"Proč, ne? Pořád si s mámou píše a už je to k nevydržení. Zajímá mě, co s tím má tak důležitého, že netráví skoro žádný čas s námi!" vyjela na ni Stela naštvaně. Nechápala k čemu jí je vidění budoucnosti, když neví co má Becky za tajemství.
"Tráví s námi čas a my se jí nebudeme ptát, dokud nám to sama nebude chtít říct," odpověděla jí naštvaně Lily. Stela byla ale stále na kamarádku rozčilená. Vlastně ani nevěděla proč, ale šla a provokativně se posadila na Jamesův klín a jemně ho políbila.
"Tak fajn," řekla nakonec, "Nebudeme nic zjišťovat," dodala, ale z Jimmyho nohou se ani nehla. Lily se do očí začaly hrnout slzy, otočila se od všech a vyběhla do ložnic, jak nejrychleji mohla. Přepadla na postel a plakala.
Remus dění kolem něho sledoval s nevěřícným výrazem, potom se ale taky otočil a vydal se nahoru do ložnic. Měl o čem přemýšlet.
James se Stelou se na sebe podívali a Stela se okamžitě zvedla. Nechápala, proč to udělala. Chovala se jako mrcha. Jako bezohledná, sobecká mrcha. Taková, ale přece nejsem. Nemůžu. Už nechápu sama sebe. K čemu mi to je. Já potřebuju zjistit Beckyno tajemství. Co když to má něco společného s Voldemortem. Brumbál mě přece nabádal, abych nic nezanechala bez povšimnutí, že mám prý mocný dar, který ještě značně využiju, ale co to doprčic dělám. Dyť se mi líbí Ben tak proč Lily tak provokuju.
"Jamesi, já…..promiň." James na ni tupě zíral.
"Nechápu, proč jsi to udělala, vždyť jsme byli s Lily na tak dobrý cestě. Mohli sme se rozejít nebo jí všechno vyklopit nebo prostě něco." Skoro na ní křičel, opravdu ji nechápal. Rychle vstal a vydal se k sobě do ložnice.
Sakra, všechno jsem zvorala,pomyslela si Stela a tvrdě dopadla do křesla, ve kterém předtím seděla Lily. Zírala do ohně a plamínky ji pomalu uspávali až jí hlava klesla na opěradlo.

"Siriusi?"
"Hmm," zamručel Sirius a zamyšleně proplétal jejich prsty.
"Proč to děláš?"
"Co?" Nepochopil, na co tím Becky naráží a zprudka se na posteli posadil.
"Proč ses rozhodl vzdát se těch všech tvých uječených fanynek, přestat si užívat a zapojit se do normálního života se mnou, kde ti přibyde tolik starostí a problémů?" vyslovila Becky otázku, která ji trápila několik měsíců a taky se na posteli posadila, se její dlouhé zrzavé vlasy zavlnily a na chvíli upoutali Siriusovu pozornost. Neodpověděl ihned, ale Becky nebyla moc trpělivá osobnost, takže poznal, že by si měl pospíšit.
"Tak zaprvé- s tebou to nebude normální život a zadruhé- abych se přiznal, nejdřív jsem sám sebe nechápal. Nevěděl jsem, proč s tebou chci být a vychovávat Lee, ale prostě to tak bylo. Teď už chápu, že tě jednoduše miluju," skončil Sirius a otočil na Becky své bouřkové oči. Ta byla úplně vyvedená z míry. Nejen z jeho očí, ale z takového přiznání. To opravdu nečekala.
"Aha," hlesla jen. Nic chytřejšího co by měla říct ji nenapadlo.
"Asi bysme už měli jít jinak nestihneme snídani," prolomil ticho Sirius, vstal a začal se oblékat. Becky stále seděla na posteli a pozorovala ho. Nechápala, jak na něj mohla být ty dva roky tak hnusná, nechápala čeho se tak bála, vždyť věděla, že by ji Sirius nenechal ve štychu. Sirius si jejího pohledu všiml a nechápavě se zeptal: "Co je?" Becky to znělo tak roztomile. Když on je prostě úplně dokonalej, pomyslela si Becky.
"Ale nic," řekla a vyskočila z té pohodlné měkké postele a začala si sbírat oblečení rozházené všude kolem.

Společně vyšli z Komnaty nejvyšší potřeby a pomalu se vydali na snídani. Většina spolužáků už ve Velké síni byla, ale jedna zrzka se smaragdovýma očima na ně čekala za rohem a když kolem ní prošli zatáhla je oba za rukáv a přitáhla si je k sobě.
"Tohle už nedělejte, aspoň ne v dobu kdy je polovina hradu vzhůru!" vyjela na ně.
"Vždyť bylo skoro jedenáct," hájili se oba.
"Ty si myslíš, že tady lidi chodí spát v jedenáct. Včera se o vás všichni dost zajímali, kde ste tak si aspoň vymyslete pořádnou výmluvu."
"Proč si tak podrážděná?" zeptala se Becky.
"Já? Já nejsem."
"Ale jsi. Od tý doby co začala Stela chodit s Jamesem si."
"To není pravda."
"Ale je."
"Není."
"Je."
A takhle šli dál až do Velké síně. Sirius si vedle nich spokojeně pobrukoval…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Moje nej povídka?

Možná se nic nezmění 9.1% (2)
Choose your way 40.9% (9)
Jiná realita 45.5% (10)
Change of my life 4.5% (1)

Komentáře

1 Bára :) Bára :) | 1. září 2010 v 12:01 | Reagovat

Ahoj :) další krásná kapitola, ale vobčas mi to přišlo až moc dospělácký, přece jenom sou to pořát puberťáci ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama